Variace na osmičkové téma

 

Přišel čas a jako náhodou mi v mých mladých letech začaly růst osmičky. Příroda dostala šanci se mi pomstít za mlácení rostlin klackem v mém raném věku při procházkách v lese s rodiči. Dodnes si pomatuji jak mi otec rázně vysvětlil, že Divizna je chráněná květina. Sednout jsem si nemohl celý den, ale ....  pamatuji si jí dodnes i bez přírodopisu.

Pomsta přírody byla drsná. Záměrně my prohodila horní a dolní osmičky, přičemž jejich vztah ke gravitaci zůstal zachován. Zubař potěšen naleznutou skutečností mi hned zajistil ubytování na hotelu ve Střešovicích s převážně dámskou obsluhou nahoře s.

S namaštěnou hubou FastumGelem a s županem v kufru jsem vyrazil. Po Krátkém příjmu jsem byl takticky ubytován na pokoji pro tři. Mladá sestřička mi naznačila, že ve vícero se to lépe táhne a zaleskly se jí oči. Pochopil jsem. V pokoji, už ležel pan Motorová pila a za chvíli dorazil pan Mateřské znaménko. Byli jsme kompletní. Po detailním seznámení s našimi diagnózami jsme se shodli, že nejhorší je rýmička.

V průběhu dne se na mě přišli podívat chirurg, vrchní sestra a anesteziolog. Každý mi hezky varoval před všemi důsledky toho co se mnou budou dělat. Chudáka chirurga jsem zastavil v půlce popisování. Byl to evidentně machr. Popsal to tak dokonale, že jsem si to i uměl představit. Málem jsem se sebou seknul... bylo mi zle. Vrchní sestra byla fajn. Popsala mi jak, a kde se o mě budou s ostatními sestřičkami starat. Pravda něco mi tam chybělo, ale třeba se o tom nemluví nahlas – jsem ženatej. Jo, ale bouchač byl anesteziolog. Takovej anesteziolog by měl bejt na každým pořádným mejdanu. Mluvil mimojité o oblbovačce, stavu beztíže, vzdálených světech, zvracení, intubaci a vyražených zubech.Takticky jsem ho poprosil, zda by mi mohl udělat pomalý nástup narkózy. Zeptal se zda nefetuju, ale skoro mi později vyhověl.

Otevřely se dveře pokoje a do místnosti nastoupilo 15 budoucích rehabilitačních sester z FTVS UK s doktorem. Doktor je seznamoval s našimi problémy a jakými doteky a rehabilitačními procedurami nás zbavit a nebo ulehčit následkům. Ve chvíli kdy došel až ke mě, otevřeli se dveře a vstoupila  sestřička.“Pane Kolouch jedete na operaci ... svlíkat do naha vystrčte zadek dostanete oblbujicí injekci ... ještě vám o bandážuji nohy... ták a jedem“. Tak jsem ty budoucí sestry nepoznal. Za to ony.... Sanitáři se mnou jeli jak po D1. Sestřička nás předjížděla na koloběžce... byl to adrenalin, už mě prý čekají. Na předsále si někdo neodpustil vtipnou poznámku, že zde není veterina, a sestra pohledem pod peřinu zkontrolovala že jde jen o shodu příjmení, a že pohlaví v kartě souhlasí. Pak jsem jen příjemně těžknul, jak když si vytáhnete špunt ve vaně, hovor se proměnil v jeskyní ozvěnu a zrak vytvářel ty nejkrásnější analogově/digitální efekty.....bílé světlo... Dobrou noc.

Kdyby všechny probuzení z opice, byly jako z téhle narkózy, tak jsem už propracoval teorii Nohavicova alkoholového kopce i s jeskyním systémem uvnitř k dokonalosti. Jen ta ústa opuchnutá, jak tváře křečka těsně před polknutím, bolely. Bolest byla dobře utlačována ledovím obkladem, který ve mě vyvolával chuť na dobrý Sunrise koktejl. Otestoval jsem zda se mi vejde příbor do úst. Bylo to těsné, kávová lžička šla. Těšil jsem se na večeři. Vzápětí jsem byl informován, že jíst stejně nesmím, pít zatím taky ne. Dostal jsem kapačku.

Chvíli mi vydržela fyzikální teorie principu kapačky, ale zbytek času jsem strávil vymejšlením patentního řešení izolace na hadičku kapačky, neboť byla nadměrně ochlazována a mě na ruku byla zima. Nakonec jsem chytnul hadičku, těsně před vpichem, do ruky a vyvolal tak dodatečný přímoohřev. Bylo to super. Chtěl jsem to prodat kolegovi vedle na lůžku, ale ten prohlásil, že to má už patentované Jára Cimrman, který na tomto humanoidním přímotopu postavil obouruční teplou sprchu.

S jídlem jsem byl spokojen. Pravda bramborová kaše se časem přejí, ale dá se kousal jazykem a s rozpadlým karbanátkem tvoří jasný tým.

Po návštěvě manželky mi vyskočila teplota na třicetosumdva. Sestřičkám bylo hned vše jasné, bodeť by né byl jsem tam již druhým dnem, dostal jsem hned dva ledy. Jeden na zuby a druhý na epicentrum vzniku teploty. Zabralo to a debata se sklouzla ke kriminalitě mládeže a HDP.

Druhý den jsem byl zařazen na černou listinu u jedné příjemné sestřičky. Při přípravě nového kolegy MVČR na kapačku antibiotik se svěřila, že je alergická na koně. Tiše jsem procedil že nevadí že tuto polohu lze snadno vynechat což kolega Mateřské znaménko kvitoval tím, že se bez ní obejde. Sestřička krásně zrůžověla. Dostal jsem zase dva ledy a kolega froté ručník.

V den odchodu mi bylo líto, že mi už žádné nové osmičky nenarostou, ale pravda je, že se s těmi lidmi budu radši potkávat jinde, třeba v přírodě.

Příběh je lehounce poupraven do čtivější podoby a některé věci mohou trošičku opentleny a naopak mnohé byli vynechány. Moc Děkuji Všem co se o mě starali na Oddělení čelistní, obličejové a plastické chirurgie v UVN a za jejich lidský přístup.

                         11.10.2005 KOLI